Ve starověku existovalo mnoho variant rané řecké abecedy, přičemž každá vyhovovala místnímu nářečí. Nakonec přijaly všechny řecky mluvící státy abecedu iónskou , ale než se tak stalo, byla na italský poloostrov rozšířena varianta euboejská , kterou přijali Etruskové a nakonec i Římané. Následující tabulka srovnává nejrůznější rané verze, moderní abecedu a výslovnosti.

Pozn.: AV znamená antická výslovnost a MV znamená moderní výslovnost (tedy výslovnost v době klasické a v době dnešní)

Ačkoli je mezi těmito variantami rané řecké abecedy mnoho rozdílů, je zde dostatek podobností na to, abychom mohli bezpečně říct, že Řekové převzali foinickou abecedu pouze jednou, a ta se potom rychle rozštěpila na mnoho místních variant. Je velmi nepravděpodobné, že by ji převzali několikrát a pokaždé si ji upravili jiným způsobem.

Raná řečtina se psala zprava doleva stejně jako foiničtina. Nakonec se však její směr změnil na boustrophedon (což znamená doslova „otočení vola při orání“ ), kdy se směr písma mění na každé řádce. Kdybyste například začali psát na pravé straně tabulky, psali byste zprava doleva, ale jakmile byste dosáhli levého kraje, obrátili byste směr písma a začali psát další řádku zleva doprava. Ještě více matoucí je to, že i orientace samotných písmen závisela na směru psaní. V tabulce nahoře jsou písmena otočena tak, jak by byla napsána zleva doprava. Kdybyste je chtěli napsal zprava doleva, museli byste je horizontálně (vodorovně) překlopit (jako v zrcadle).

Boustrophedon bylo pouze přechodné stádium a kolem 5. století př. n. l. už se psalo pouze zleva doprava.

Řecká abeceda se také stala základem například pro hlaholici, cyrilici či koptštinu.

Zajímavostí je, že se Řekové pokoušeli naučit psát už dlouho před tím, než převzali foinickou abecedu. Mezi lety 1500 a 1200 př. n. l. převzali Mykéňané (kmen raných Řeků) ke psaní rané formy řečtiny minojský slabičný systém a pojmenovali jej lineární písmo B. Slabičný systém se však ke psaní řečtiny nehodil a mnoho vědců si dodnes láme hlavu nad rozluštěním správné výslovnosti mykénských slov. Tato abeceda však na druhou stranu umožňovala přesnější zaznamenání zvuků v jazyce.


Pro zajímavost můžete zkusit rozluštit následující śryvek napsaný v moderní řečtině.

Přepis: Óloi oi ánthrōpoi genniośntai eleśtheroi kai ísoi stēn axioprépeia kai ta dikaiomata. Eínai proikisménoi me logike kai syneídēsē, kai ofeíloun na symperiférontai metaxý tous me pneśma adelfosýnēs.

Překlad:
Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Jsou obdařeni rozumem a svědomím a měli by se jeden ke druhému chovat v duchu bratrství.
(První článek z Listiny základních lidských práv a svobod.)

  Nahoru