Nejstarší příklad krétského písma je jakýmsi druhem písma „hieroglyfického“ (což znamená, že je obrázkového charakteru). Nejčastěji se hieroglyfické nápisy objevovaly na hliněných pečetích.

Původ krétského písma leží v rozsáhlém užití rytých pečetí zobrazujících fyzické objekty, a to (nejspíše) k zaznamenání počtu těchto předmětů do měkké hlíny. Z tohoto systému se postupem času vyvinul systematický písemný systém.

V průběhu času se písmo stávalo více stylizovaným a více lineárním. Místo otiskování pečetí do měkké hlíny byly znaky ryty do suché hlíny pomocí rydla. Kromě toho byl už počet vyjádřen číslovkami (a ne několika otisky stejného znaku za sebou). Jak šel čas, je zřejmé, že se z lineárního hieroglyfického systému vyvinulo lineární písmo A.

Lineární písmo A má zhruba 90 znaků, a je tedy nejspíš stejně jako lineární písmo B slabičné. Lineární písmo A však zatím odolalo veškerým pokusům o dešifrování, jelikož je jím zaznamenaný jazyk stále neznámý a nejspíš také neznámým zůstane; zjevně totiž nesouvisí se žádným z dnes známých jazyků Evropy ani západní Asie.

Jak lineární písmo B, tak kyperština se lineárnímu písmu A velmi podobají. Díky svému stáří tedy můžeme lineární písmo A považovat za bezprostředního předka obou těchto písemných systémů.

Ukázka tabulky s lineárním písmem A:

  Nahoru