Spojování slov

Podstatná jména spolu mohou být spojována několika způsoby. Dvě podstatná jména mohou být spojena např. pomocí 2. pádu (genitivu), a to v přímém nebo nepřímém genitivním vztahu (obdoba anglické spojky "of"). Dále mohou být spojena pomocí apozice (připojení), koordinace (sloučení) nebo disjunkce (vyloučení). Tato různá spojení budou vysvětlena v této lekci.

Nejen podstatná jména však mohou vyjadřovat vlastnictví. Např. zájmeno může také sloužit jako náhradník za druhé podstatné jméno a v tom případě se z něj stane přivlastňovací zájmeno. Například "mužova kniha" může být i "jeho kniha".


  PŘÍMÝ GENITIVNÍ VZTAH
V přímé genitivní stavbě jsou dvě podstatná jména pevně spojena, tvoří dvojici obsahující řídící a závislé slovo - tomuto spojení se  často říká status constructus. Egyptština nemá žádné pády, a tak jsou slova ve 2. pádu jednoduše napsána vedle sebe. Nemusí se shodovat ani v čísle, ani v rodě.

Spojení přímým genitivem je nejčastější u podstatných jmen, která mají silnou sémantickou (významovou) vazbu, např. paní domu, sluha boha (kněz), dům boha (chrám) či dům krále (palác). Některá z těchto slov mezi sebou mají tak pevnou významovou vazbu, že jsou považována za slova složená. Determinační znak, který patří k řídícímu podstatnému jménu, se píše až za druhé, závislé podstatné jméno.

Jestliže po dvou podstatných jménech spojených přímým genitivním vztahem následuje přídavné jméno, náleží vždy k prvnímu (řídícímu) podstatnému jménu. V tomto případě se přídavné jméno řídí rodem a číslem řídícího podstatného jména. Např.:



  NEPŘÍMÝ GENITIVNÍ VZTAH
V případě nepřímého genitivního vztahu se mezi řídící a závislé podstatné jméno píše spojka vyjadřující 2. pád (obdoba anglického "of"). V egyptském písmu je tato spojka vyjádřena písmenem "n", či přesněji zkomoleninou předložky "n" a jako taková se tedy přizpůsobuje v čísle i v rodě řídícímu podstatnému jménu. Tady je přehled všech tvarů, ve kterých se tato spojka vyskytuje:


Některé příklady nepřímé genitivní stavby:



  APOZICE  
Pokud po sobě následují dvě podstatná jména a to druhé definuje, blíže určuje nebo upřesňuje to první (např. písař, t.j. Hetepi), říkáme, že jde o apozici. Zvláštní případy této gramatické stavby se užívají k upřesnění:

  • látky či materiálu, ze které je věc vyrobena



  • váhy, rozměru a počtu



  • místa a regionu



  KOORDINACE  
Egyptský jazyk nemá žádné slovo pro spojku "a". Podstatná jména, která se mají tímto způsobem spojit, jsou jednoduše napsána za sebou. Pro pevně spojená slova můžeme použít následující spojky:


Některé příklady:



  DISJUNKCE  
Disjunkce je spojení podstatných jmen vyjadřované v češtině spojkou "nebo". V egyptském jazyce se slova znovu jednoduše píší za sebou, ale z kontextu musí být jasné, že se jedná o disjunkci. Někdy se za poslední slovo píše gramatický prvek . Jeden příklad:



  SUPERLATIV (3. STUPEŇ)
Superlativ (např. největší, nejlepší) v egyptské řeči chybí. K jeho vyjádření slouží několik způsobů:

  • užití stejného podstatného jména dvakrát za sebou: poprvé v jednotném a podruhé v množném čísle



  • pomocí "imy" (doslovně: ten, kdo je v)




  SLOVNÍČEK

 

 

Nahoru