DNEŠNÍ ČÍNŠTINA
Jelikož má tento jazyk 7 různých dialektů (jazyků), neexistuje dodnes v čínském jazykovém prostředí přísný a jednoznačný standard. Určitý standard nacházíme jen ve sdělovacích prostředcích či u některých intelektuálů a částečně ve školách. Pojem Mandarin Chinese (mandarínština), který označuje tento standard, je dnes v akademických kruzích nahrazován pojmem Modern Standard Chinese (současná standardní čínština), čínsky putonghua. Z gramatického hlediska je tento standard jazykem založeným na vzorových dílech napsaných stylem baihua, z fonetického hlediska se jedná o jazyk založený na pekingském dialektu, z zemního hlediska ho pak můžeme označit za jazyk severu. Standardní jazyk na Tchaj-wanu se nazývá čínsky guoyu a byl sem přivezen v roce 1949 z pevninské Číny.

Čínské dialekty (či jazyky, podle přístupu) se v psané formě liší pouze odlišnou preferencí některých znaků (to platí v menší míře i o podobnosti čínštiny se zcela odlišným jazykem - japonštinou). Tyto znaky však mohou mít v každém čínském "dialektu" odlišnou výslovnost. Mluvené formy mnohých dialektů jsou si tudíž vzájemně nesrozumitelné a liší se asi tolik jako čeština od polštiny.

  • Mandarínština (patří mezi nejvýznamnější čínské jazyky/dialekty) - 900 miliónů mluvčích; pro mnohé mluvčí jiných dialektů je to dorozumívací jazyk, řední jazyk Čínské lidové republiky, Tchaj-wanu i Singapuru

  • Kantonština - 70 miliónů mluvčích v jihovýchodní provincii Guangdong (Kuang-tung), nejobvyklejší jazyk zámořských čínských komunit, řední jazyk Hong Kongu

  • Tchajwanština (správněji Min-nan) - 40 miliónů mluvčích zejména v jihovýchodní provincii Fujian (Fu-ťien) a na Tchaj-wanu

  • Hakka - 35 miliónů mluvčích roztroušených po Číně, Tchaj-wanu i celém světě

  • anghajština - 80 miliónů mluvčích v anghaji a okolí

  • Minbei - 11 miliónů mluvčích

  • Xiang - 40 miliónů mluvčích

  • Gan - 25 miliónů mluvčích

Kromě dialektů (jazyků) se dnes na zemí Číny používá řada dalších jazyků, o jejichž odlišnosti od čínštiny nemůže být pochyb. Čtyři z nich mají oficiální status menšinového jazyka: Tibetština, Mongolština, Ujgurština a Čuangština.


  ČÍNSKÝ PÍSEMNÝ SYSTÉM
Čínština je zaznamenávána pomocí znaků známých jako 漢字 [汉字] (hanzi). Každý znak představuje slabiku mluvené čínštiny a zároveň má i svůj vlastní význam. Tato znaky původně představovaly obrázky lidí, zvířat, či jiných věcí (viz obrázek výše), ale během staletí se stále více stylizovaly a dnes už se ve většině případů původním obrázkům skoro nepodobají. Mnoho z těchto znaků je dokonce složeno z dvou či více jiných znaků.

Kolik znaků vlastně existuje? Čínský písemný systém je neuzavřený, což znamená, že neexistuje žádné omezení počtu jeho znaků. Nejrozsáhlejší čínské slovníky obsahují okolo 56 000 znaků, ale většina z nich je archaická, nejasná nebo se jedná o málo užívané formy. Znalost asi 3 000 znaků by vám měla umožnit přečtení 99% symbolů v čínských novinách a časopisech, ale ke čtení čínské literatury, technických textů nebo klasické čínštiny už musíte znát kolem 6 000 znaků.

Čínské znaky mohou být užity buď samostatně, v kombinaci s jiným znakem, nebo jako část jiného znaku.


  TAHY
Čínské znaky se píší pomocí následujících dvanácti jednoduchých tahů:


Jeden znak se může skládat až ze 64 tahů (tedy minimum je 1 a maximum 64). Tahy jsou vždy ve stejném směru a dokonce existuje i pravidlo, které udává, v jakém pořadí se tahy jednotlivého znaku píší. Také ve slovnících jsou znaky částečně seřazeny podle toho, kolik obsahují tahů.


Pozn.: Znak skládající se ze 39 tahů (3 blesky) znamená "zvuk hromu" a vždy se píše zdvojený
(靐靐). Znak skládající se ze 48 tahů (3 draci) znamená "vzezření kráčejícího draka".

Při psaní čínštiny je pro každý znak vyhrazeno naprosto stejně místa, a to bez ohledu na to, kolik tahů znak obsahuje. Mezi znaky nejsou žádné mezery, a znaky, které představují víceslabičná slova, nejsou seskupeny dohromady, takže při čtení čínštiny musíte nejen přemýšlet nad tím, co jednotlivé znaky znamenají a jak se vyslovují, ale také které znaky patří k sobě.


  HOMONYMA
V mandarínštině existuje asi 1700 možných slabik (v češtině je jich na 8000), což zákonitě znamená, že existuje mnoho homonym (tedy slabik, které sice stejně znějí, ale mají naprosto jiný význam). V čínštině jsou tato homonyma rozlišena užitím různých znaků.

Ne všechny následující znaky se vyslovují se stejnou intonací, ale ačkoli Číňané tyto odlišnosti slyší, většině Evropanů připadají tyto znaky jednoduše stejné. V řeči může být význam těchto slabik vyvozen buď z kontextu, nebo z toho, v jakém kombinaci s jinými slabikami se znaky objevují. 

Pokud se podíváte pozorněji, zjistíte, že mají některé výše uvedené znaky určité části stejné. Tyto části nám poskytují jakýsi návod, jak znaky vyslovovat.


  SLOŽENÁ SLOVA
Čínská slovesa a přídavná jména se obecně skládají pouze z jednoho znaku (slabiky), ale podstatná jména se často skládají ze dvou, tří a více znaků (slabik):


  ZJEDNODUŠENÉ ZNAKY
V nedávné době bylo kvůli zvýšení gramotnosti asi 2000 čínských znaků zjednodušeno. Této zjednodušené formy se také užívá v Singapuru, ale na Tchaj-wanu, v Hong Kongu, v Macau nebo v Malajsii se stále používají znaky tradiční. Tady jsou některé příklady (zjednodušené znaky jsou  červené  ):


  PŘÍKLAD ČÍNSKÉHO TEXTU

Transliterace (přepis) hnyŭ pīnyīn:
Rénrén shēng ér zyóu, zi zūnyán hé quánl shng yīl píngdĕng. Tāmen fyŏu lĭxng hé liángxīn, bng yīng yĭ xīongd guānx de jīngshén hxiāng didi.

Překlad:
Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Jsou obdařeni rozumem a svědomím a měli by se jeden ke druhému chovat v duchu bratrství.
(První článek z Listiny základních lidských práv a svobod.)


A nyní, snad jen pro zajímavost, můžete zkusit rozluštit i následující ryvek. Originál pochází z anglické stránky Omniglot a pokud se vám v následujícím ryvku nezobrazí čínské znaky, doporučuji následovat tento odkaz.


  BABYLONSKÁ VĚŽ (GENESIS 11: 1-9)

繁體中文版 (Tradiční čínština)

  1. 那時,天下人的口音言 語,都是一樣。
  2. 他們往東邊遷移的時候 ,在示拿地遇見一片平原,就 住在那裡。
  3. 他們彼此商量說,來罷 ,我們要做磚,把磚燒透 了。他們就拿磚當石頭,又 拿石漆當灰泥。
  4. 他們說,來罷,我們要建 造一座城,和一座塔,塔頂 通天,為了傳揚我們的名, 免得我們分散在全地上。
  5. 耶和華降臨要看看世人所 建造的城和塔。
  6. 耶和華說,看哪,他們成 為一樣的人民,都是一樣 的言語,如今既做起這事 來,以後他們所要做的事 ,就沒有不成就的了。
  7. 我們下去,在那裡變亂他 們的口音,使他們的言語, 彼此不通。
  8. 於是耶和華使他們從那裡分 散在全地上.他們就停工, 不造那城了。
  9. 因為耶和華在那裡變亂天下 人的言語,使眾人分散在全 地上,所以那城名叫巴別。 〔就是變亂的意思〕


简体中文 (Zjednodušená čínština)

  1. 那时,天下人的口音言语, 都是一样。
  2. 他们往东边迁移的时候,在 示拿地遇见一片平原,就住 在那里。
  3. 他们彼此商量说,来罢,我 们要做砖,把砖烧透了。他们 就拿砖当石头,又拿石漆当灰泥。
  4. 他们说,来罗,我们要建造 一座城,和一座塔,塔顶通天 ,为了传扬我们的名,免得我 们分散在全地上。
  5. 耶和华降临要看看世人所建 造的城和塔。
  6. 耶和华说,看哪,他们成为 一样的人民,都是一样的言语 ,如今既做起这事来,以后他 们所要做的事,就没有不成就 的了。
  7. 我们下去,在那里变乱他们 的口音,使他们的言语,彼此不通。
  8. 于是耶和华使他们从那里分 散在全地上。他们就停工,不 造那城了。
  9. 因为耶和华在那里变乱天下 人的言语,使众人分散在全地 上,所以那城名叫巴别。(就 是变乱的意思)


Hnyŭ pīnyīn (Čínská fonetická abeceda)

  1. N shí, tiānxarén de kŏuyīn yányŭ, dōush yīyng.
  2. Tāmen wăng dōngbiān qiānyí de shíhou, zi Shná d yjin yī jin píngyuán, ju zh zi nli.
  3. Tāmen bĭcĭ shāngliáng shūo: "lái ba, wŏmen yo zo zhuān, bă zhuān shāotu le." Tāmen ju ná zhuān dng shítóu, yu ná shíqī dng hūini.
  4. Tāmen shūo: "lái ba, wŏmen yo jinzo yī zo chéng, hé yī zo tă, tă dĭngtōng tiān, wile chuányáng wŏmen de míng, miănde wŏmen fēnsn zi quán d shng."
  5. Yéhéha jinglín yo knkan shrén sŭo jinzo de chéng hé tă.
  6. Yéhéha shūo: "kn na, tāmen chéngwéi yīyng de rénmin, dōush yīyng de yányŭ, rjīn j zo qĭ zh sh lái, yĭhu tāmen sŭo yo zo de sh ju méiyŏu b chéng ji de le.
  7. Wŏmen xiq, zi nli binlun tāmen de kŏuyīn, shĭ tāmen de yányŭ bĭcĭ b tōng."
  8. Ysh Yéhéha shĭ tāmen cóng nli fēnsn zi quán d shng. Tāmen ju tínggōng, b zo n chéng le.
  9. Yīnwi Yéhéha zi nli binlun tiānxi rén de yányŭ, shĭ zhngrén fēnsn zi quán d shng, sŭoyĭ n chéng míng jio "Bābíe" (jush "binlun" de ysī).
  Nahoru